Zálohování
Zálohování jsem vždy považoval za naprosto prioritní věc. Data jsou to nejcenější, co mám, takže dokud jsem měl stolní PC, bylo pro mě nepředstavitelné mít jen jeden disk, aniž bych na druhý pravidelně zálohoval.
Od doby co jsem si pořídil notebook však zálohování poněkud pokulhávalo.
Občas jsem se dokopal vzít CD či DVD a vypálit pár důležitých dat, ale stále to nebylo to pravidelné zálohování na které se můžu v případě potřeby spolehnout.
Vzhledem k tomu že nemám nijak datově omezenou linku a 1,5Mbps upload není také úplně k zahození, začal jsem vše řešit nějakým prográmkem, co periodicky uploadoval vše vybrané na FTP, což za předpokladu že nechávám notebook zapnutý přes noc není špatné – pokud se zálohování spustí o půlnoci a zálohuje se do šesti do rána, je to cca 4GB uploadnutých souborů.
Po tipu na jakémsi blogu jsem narazil na aplikaci Mozy Backup, která mi maximálně vyhovuje. Dostanete bezplatně 2GB prostoru pro svoje zálohy, program se nastaví buď na periodické zálohy nebo dle vytížení počítače a zálohy probíhají na servery Mozy Backup. Určitě se někdo ozve s otázkou bezpečnosti dat – uploadované data jsou zaprvé šifrována při přenosu a co se týče bezpečnosti dat na serverech Mozy Backup, taky jsem tomu moc nevěřil, takže hodně důvěryhodná data stejně nadále vypaluji na CD apod.
Nicméně pro kvanta zálohování které jsem předtím prováděl jiným způsobem je toto super. Aktuálně uvažuji o zaplacení této aplikace, dostal bych jak vyšší prostor, tak podpořil autory této špičkové věci.
Protože sám nesnáším, když mě na to někdo neupozorní, všechny odkazy na aplikaci Mozy Backup obsahují můj ref kód (6G23K1), pokud ho při registraci uvedete nebo použijete link z tohoto článku, dostanu za to 256MB prostoru navíc a nikomu to nic neudělá. Pro ty, kteří to pro mě udělat nechcou – adresa je mozy.com.
kraja | 28.6.2007 Čt 23:38 | služby na internetu |
8 komentářů | 108x
Je cena lidské síly nižší než používání funkčního automatu?
Na podzim roku 2004 jsem jako tehdy čerstvě patnáctiletý student projevil touhu po vlastním bankovním účtu a vybrána byla Komerční banka. Vedení účtu tehdy nabízeli pro studenty opravdu bezplatně, ceny za příchozí a odchozí platby byly vcelku přijatelné a nabídka obsahovala vše, co jsem ke svému životu potřeboval.
První nedostatek jsem zjistil po mé první tehdejší migraci na linux, a to, že se do elektronického bankovnictví KB nedostanu přes nic jiného než MSIE. V roce 2004 bych tento fakt ještě omluvil, ale v roce 2007, kdy se v tomto směru vývoj nepohnul bych jej označil jako tristní.
Zpětně samozřejmě uznávám, že jsem byl seznámen s tím, že KB poskytuje podporu pouze pro prohlížeč MSIE (že je tím myšleno, že v linuxu či jakémkoli alternativním prohlížeči mám smůlu mě nenapadlo).
Mnohem větší bomba je ale to, co nastalo teď. Od lidí s účtem v KB si nechávám kvůli rychlosti posílat platby do KB. Takže na účtu v KB se mi nahromadilo něco kolem tisícovky. Ať jsem ale hledal v jejich rozhraní „expresní linka plus“ kdekoli, nemohl jsem najít odkaz k zadání příkazu k platbě. Vzhledem k tomu, že se považuji za člověka intuitivně se orientujícího v téměř jakémkoli rozhraní, připadal jsem si celkem trapně, když jsem psal na technickou podporu KB.
Odpověď byla naprosto nečekaná. KB zrušila posílání plateb přes expresní linku plus a buď si mohu připlatit za aplikaci moje banka která má mnohem více možností (nechci žádné možnosti, chci funkční expresní linku plus abych mohl zadat obyčejný platební příkaz). Samozřejmě mohu příkaz zadat přes telefonické bankovnictví. Tedy nějakému ubožákovi sedícímu u telefonu řeknu kam chci poslat, kolik chci poslat, s jakým VS, KS a SS, nadiktuji mu pár čísel jako autorizaci.
Toto poslání platby stojí stejně jako kdybych to zadal předtím přes expresní linku plus, která byla, alespoň dle mého názoru automatizovaná. Pokud tedy elektronické bankovnictví v podání KB neznamená, že ty platby někdo ručně přepisuje.
Je tedy cena toho člověka sedícího u telefonu nižší, než již funkčního automatu na zadávání plateb? A to pomíjím komfort samotné platby, která je přes expresní linku plus zadána během minuty a na telefonu jenom minutu mačkám tlačítka než se vůbec dostanu k tomu bankéři.
Jen tak pro zajímavost, připadá mi poměrně nebezpečný způsob autorizace v KB aplikovaný. Jako ID je rodné číslo, to je v ebance stejné. Ale potom mám nějaký čtyřmístný a šestimístný kód a hned po zavolání na linku KB se zadá ID a ten čtyřmístný a bankéř se potom zeptá na dvě číslice z toho šestimístného.
Problém vidím v tom, že jsou ty kódy pořád stejné, takže stačí, aby je někdo našel někde zapsané (zcela nepochybně si je ne každý pamatuje) a může si s účtem dělat co chce. V ebance bez telefonu a znalosti bankovního pinu vázaného na simku má ten, kdo by chtěl zpronevěřit nějaké moje jmění smůlu. Řekněme, že v tom problém nevidím až do té chvíle, než mám to číslo někomu diktovat do telefonu.
kraja | 22.6.2007 Pá 09:34 | služby na internetu |
13 komentářů | 184x
"Ruční" řazení výsledků v hledačích podle relevance
Dnes tu ve velkém běží různé služby výměn odkazů, lidé vyměňují link za link, koukají při tom na ranky stránky apod. Někteří kvalitní zpětné odkazy nakupují u jiných webů.
Určitě se všichni shodneme na tom, že počet zpětných odkazů a jejich kvalita má jistý vliv na umístění ve fulltextovém vyhledávání.
Podle mého názoru by měl počet zpětných odkazů odrážet kvalitu článku, což tak samozřejmě není, pokud se odkazy vyměňují atd. Pak tu vznikají různé MFA weby s často mizivou informační hodnotou, které se dopředu dostávají jen kvůli zpětným odkazům a celkově dobrému SEO.
Chtělo by to, aby hledač dokázal hodnotit i „lidskou“ inteligencí, zdali obsah který našel je skutečně to, co člověk hledá. Samozřejmě, to je nemožné.
Jako optimální, i když těžko říci jestli realizovatelné řešení bych viděl do hledače implementovat jednoduché hodnocení obsahu, ke kterému by hledač při vypisování výsledků také přihlížel. Mám obavu z ovlivnitelnosti lidským faktorem, pokud je nějaké slovo hledané pětkrát denně a autor webu nechá kliknout 30 lidí tak, aby právě jeho obsah byl ten nejrelevantnější, u hodně hledaných slov by to ale úplný nesmysl být nemusel.
Úplně nejlepší by bylo, kdyby platilo hodně linkovaný článek=kvalitní článek, to už je bohužel hodně dávnou minulostí.
kraja | 19.6.2007 Út 10:48 | služby na internetu |
2 komentáře | 78x
Cenzurovat či nikoli?
Jak asi většina z čtenářů tohoto blogu ví, necenzuruji zde žádné komentáře, vyjma spamu (ten se po posledních úpravách filtruje naprosto samostatně), duplicit (někdo to prostě občas odklepne dvakrát) a vyloženě reklamních textů (jako je třeba tento – nesmazal jsem ho abych to měl na čem ukázat ).
Často se ale dívám na některé komentáře a na celý blog trochu „hulánovsky“, je to přece můj blog, tak proč bych na něm měl mít něco, co na něm mít nechci? A tím myslím kritiku a občas ještě zcela neopodstatněnou. Jsem striktně proti upravování komentářů, ale na jejich promazávání trošku začínám měnit názor.
Pokud do MF DNES budete chtít dát reklamu s textem „MF DNES JSOU LHÁŘI“, zcela určitě jej neotisknou. Ať už to je pravda či nikoli, určitě to neotisknou. Ale taky to určitě neupraví na „MF DNES NEJSOU LHÁŘI“.
Jaký je Váš názor na promazávání komentářů na tomto blogu? Já to asi v blízké době realizovat nebudu, nicméně co bude časem, nevím.
Na druhou stranu si říkám, přece jen i většina negativních komentářů jsou psány slušnou a relativně přijatelnou formou, takže je často lepší na ně zareagovat/nereagovat, než je nějakým způsobem cenzurovat…
kraja | 19.6.2007 Út 09:03 | bleskovky |
9 komentářů | 122x
RSS čtečka
Trvalo to dlouhých několik let, než jsem se konečně dokopal a blogy, které pravidelně čtu jsem si zařadil do RSS čtečky. Nainstaloval jsem si prográmek Snarfer, který velice doporučuji a myslím, že absence češtiny v tomto případě moc nevadí, hlavně že je to jednoduché a přehledné.
kraja | 17.6.2007 Ne 22:53 | software |
8 komentářů | 108x