BLOG @ KRAJA.net

Mám takový (asi ne uplně nejlepší) zvyk probudit se co nejpozději, rychle se nasnídat (když snídám) a co nejrychleji dojít na zastávku hromadné dopravy, abych náhodou nezmeškal příslušný spoj, protože mnohdy to mám načasované tak na těsno, že stačí nechat uniknout jeden trolejbus a školu nestihnu s méně jak desetiminutovým zpožděním.
Po nastoupení do trolejbusu se snažím obsadit sedadlo, jsem pár zastávek od konečné, takže je většinou volno. Když si sednu k oknu, tak skoro okamžitě opět usnu, snažím se otevřít oči každou zastávku, protože jinak usnu moc tvrdě a zapomenu vystoupit, což se mi naštěstí často nestává. Do školy jednou přestupuji a pak vystupuji zastávku před konečnou, takže katastrofa v případě přejetí výstupní stanice není tak velká. Ppodotýkám, že spávám na na téměř libovolné trase v téměř libovolném dopravním prostředku a v téměř libovolný čas, zásadně nespávám na nočních linkách, kde hrozí okradení.
Tím jsem vás tedy lehce uvedl do děje, proč se mohla stát a také stala následující příhoda:
Nastupuji u školy na trolejbus 36 a vyjíždím, čeká mě asi čtvrthodinová cesta k přestupu, potom dalších 10 minut druhým trolejbusem. Sedám si, usínám, a spím:-)
Po „chvíli“ se vzbudím a zdá se mi, že jsme ujeli nějaký krátký kus na to, jak dlouho jsem spal, myslel jsem, že už budu vystupovat a byl jsem jen o dvě zastávky dál. Tak se ptám staršího pána sedícího vedle mě, zdali byla nějaká porucha nebo něco, že jsem si trošku odpočnul. A on mi povídá „mladý muži, ale vy jste tu už byl, když my jsme teprve nastupovali na konečné“.

Teprve v tu chvíli mi došlo, že jsem vlasně objel celou trasu trolejbusu v délce asi třičtvrtě hodiny o dvě třetiny dál, než chci a ještě znovu zpátky až za svoji nástupní stanici. Asi mám opravdu nedostatek spánku…