Tělocvik

I když se snažím na tomto blogu udržovat moje mnohdy velice silné emoce krok zpět a snažím se používat výhradně slušné výrazy a moc nekritizovat, někdy se to prostě nezadaří. Tato chvíle nastává právě dnes.

To, jaké má na mě a mé spolužáky požadavky naše škola z tělocviku mě dostalo už když jsme byli poučování o bezpečnosti v hodinách tohoto předmětu. Z předchozí školy jsem byl zvyklý, že jsme si v tělocvičně hráli míčové hry a další podobné věci a nějak moc jsme to se samotným cvičením nepřeháněli. Nepopírám, že to bylo zapříčiněno velice malým počtem kluků ve třídě, ale i tak jsem nečekal to, co je zde, na SPŠE realitou.
Dnes jsme šli ven… Vyšli jsme ze školy na Kounicové a šli jsme na Kraví horu, což není sice daleko, ale je to opravdu HODNĚ do kopace. Poté, co jsme vyšplhali nahoru jsme běželi na čas stovku. Možná se nad tím pozastavíte, ale ano, je to skutečně tak, poté, co jsme tam vylezli jsme HNED běželi něco na čas.
Poté, co jsme doběhli stovku jsme měli běžet kilometr… Samozřejmě nám byla dopřána pauza v délce pro některé i celých 5 minut. Pro mnohé jako mě kratší, protože pauza byla podle toho, kdy jsme doběhli… Čili ti poslední hned šli prakticky bez pauzy.
„Běhací kolečko“ bylo půlkilometrové a běželo se dvakrát. Byli jsme rozděleni dle mě neznámého algoritmu do tří skupin, já jsem byl v té první. Vzhledem k tomu, že jsem byl patřičně unaven jsem první kolečko oběhl asi ze tří čtvrtin a čtvrtinku šel svižným krokem. Učitel se zdržel jakýchkoli poznámek. Další kolo jsem tak ze dvou třetin šel a ze třetiny běžel, za mnou byli jen dva, kteří to šli celé, proto jsem nespěchal, byli asi o půl kolečka za mnou.

Asi 50 metrů před cílem na mě začal učitel řvat abych se rozběhl, tak sem se naštval a zařval že to stejně nemá cenu, že sou dostatečně daleko za mnou, ale jstejně jsem se ještě rozběhl až do cíle, kde po mě začal řvat co si myslím, co to má znamenat, kilometr za 6 minut (není to sice špička, ale vzhledem k tomu že minimálně další dva a určitě víc jsou za mnou a dost jich na tom bylo podobně jako já se docela divím jeho neklidu). Nijak jsem to nekomentoval a neodpovídal mu a jen sem si sedl do trávy k těm, kteří už doběhli předemnou. řval něco ve smyslu že mě donutí cvičit v mém volném čase, že si zavedu deníček do kterého budu psát své výkony a budu mu ho ukazovat atd. Nijak jsem na to celé nereagoval, neřekl jsem mu na to ani slovo jen jsem se na něj tak blbě usmál, že to doufám vypovědělo za vše, co bych mu jinak řekl. Při cestě zpět do školy chytal opět záchvaty protože jsme nešli „v útvaru“ a on musel čekat více než půl minuty na to, než všichni dojdou. Tím byl konec naší úžasné dvouhodinové výchovy.

Strašně by mě zajímalo, co vede člověka k tomu, že je takový… takový. Ale to se asi nedozvím a co se týká jeho, považuji ho za naprostého ehm ehm, který je mi možná jen nesympatický… (jeho škoda že kromě mě také dalším asi pětadvaceti lidem z každé ze čtyř tříd)…

Komentáře: 7 »

  1. cesar Said,

    Září 19, 2005 @ 18.10

    No, podobného člověka taky máme na škole. Nechodíme sice na horu apod., ale běháme třeba celou hodinu a půl(dvě vyučovací hodiny). Naštěstí nás pouze suploval, ale když někdo zpomalil trošku, tak začal na ně mít průpovídky apod. Po pár poznámek na mou osobu jsem se prostě naštval a bez nějakého mluvení jsem si šel sednout. To jste ho měli vidět, jak byl vzteky červený až za ušima. Sice jsem z toho měl mpár problémů, ale nakonec jsem z toho všeho vyšel vítěz jako J�?. =) Někteří to prostě jen moc „žerou“.

  2. p.forty Said,

    Září 19, 2005 @ 18.13

    Už by se s tím měl pan tělocvikář smířit, že mladá generace je plná lemer :)

  3. kraja Said,

    Září 19, 2005 @ 18.38

    to cesar: tento clovek se zvedne na hrazde asi 16× a mylsim, ze kdybych si toto dovolil, tak by to bylo asi posledni v mym zivote co bych si dovolil…:-( to p.forty: co tim chces rist? :-)

  4. Jirin Said,

    Září 19, 2005 @ 20.04

    Tak myslim, ze podobneho razeni bude i nas telocvikar, sice nekdy da take jen nejake micove hry ale nekdy mu rupne v kouli a behame take dve vyucovaci hodiny, s prestavkami a kdyz dobehne nekdo pozde, tka pak jeste klikuje (sice 20* ale bohate to staci – btw. nestalo se snad jeste, ze bych to nebyl ja:D ) Ale aspon nema blbe prupovidky apod. .-)

  5. skejtis Said,

    Září 19, 2005 @ 21.45

    Nevim osobne je telocvik jeden z mych nejoblibenejsich predmetu.Vubec me nevadi behat.Naopak rad si zabeham a beham denne…aspon budes mit dobrou postavu pred slecnama :)

  6. Jookyn Said,

    Září 23, 2005 @ 11.10

    No tak to my máme učitele na tělák úplně v pohodě, sice je to atlet, ale že by to dával nějak znát, to vůbec. když jsme v tělocvičně, tak pořád florbal, fotbal… a když jsme venku, tak si dáme něco málo atletiky a třeba softball.

  7. Black Wolf Said,

    Září 26, 2005 @ 12.08

    Náš tělocvikář je naštěstí vpohodě – jeden z nejlepších a nejoblíbenějších učitelů na škole. Ale ten tvůj by si zasloužil spoustu ošklivých věcí…

RSS feed for comments on this post · TrackBack URI

Leave a Comment